Konečně se trochu rozvolnilo. Už jsme ve věku kdy i kamarádi kolem nás mají děti a tak jsme se domluvili a vyrazili grilovat na chatu i s dětmi. Domluvit termín bylo trochu náročnější, ale nakonec jsme se sešli všichni.
My jsme vyráželi už dopoledne, abychom všechno stihli připravit a já se po dlouhé době dostala ven tak brzy, že jsem stihla snídaně v mekáči. S Adélkou jsme se zastavily nakoupit čerstvé pečivo a poslední nezbytnosti a pak už nás u auta čekal tatínek, aby pomohl s věcma. Největší přípravy proběhli den předem, jako připravování pomazánek, nakládání masa, nebo vaření guláše. Takže stačilo připravit sezení, namazat pomazánky na chleba, nakrájet zeleninu a připravit oheň.
Postupně se začali sjíždět rodiny a bylo kouzelné pozorovat Adélku, jak se adaptuje mezi děti. Dávala najevo, že pejsek je její, ale jinak si užívala děti a blbla s nimi, ikdyž jim věkově moc nestačila. Za chvíli si ale sama řekla a chtěla jít spinkat. Nevím jestli ji uspala ta rychlá přeháňka a bubnování kapek do střechy, nebo byla jen tak unavená. Mezitím dorazili i všechny rodiny s dětmi. Adélka spala asi 3,5 hodiny takže jsme stihli ugrilovat maso, vyudit buřty a spořádat skoro všechen guláš.
Po probuzení ji chvíli trvá než se rozkouká, ale když viděla tolik dětí tak se brzy otrkala. Na jídlo samozdřejmě něměla moc času, ale maso je maso. Celé odpoledne běhala po lese a nevyžadovala skoro vůbec žádnou pozornost. Byla naprosto spokojená.
Cestou domů zvládla neusnout a tak jsme doma jen vykoupaly a šly si lehnout. Obě jsme byly unavené, ale šťastné. Adélka si zatím užívá být jedináček a mít veškerou pozornost pro sebe, ale když je mezi dětmi tak je naprosto ve svém živlu.
Doufám, že to brzy zopakujeme.
Komentáře
Okomentovat